Co jméno, to vlastnost

Rakytník je nejen studnicí všech možných pozitivních účinků, ale také rostlinou mnoha jmen. A právě názvy v různých jazycích nám poodhalují pestré vlastnosti této zázračné rostliny.

Některé jazyky zdůrazňují původní výskyt u moře, například „espino del mar“ ve španělštině nebo „havtorn“ (mořská věž) ve švédštině. Jiné jazyky zdůrazňují trnitost, to je příklad anglického „seabuckthorn“ nebo německého „Sanddorn“. Zajímavější příběh se ovšem skrývá v latinském názvu rakytníku. Váže se k legendě o Alexandru Makedonském, jehož vojáci prý používali rakytník k tomu, aby jim a jejich koním dodal sílu. Díky vysokému obsahu oleje měli koně lesklou srst, a právě odtud získal rakytník své jméno – „hippos“ jako srst a „phaes“ jako lesk – Hippophae ramnoides.

Oficiální německý název sice zní „Sanddorn“, často se ale užívá i jiné označení. Protože plody rakytníku zůstávají na keři dlouho do jara, je oceňován nejenom v okrasném zahradnictví, ale i mezi myslivci jako zimní krmivo pro ptáky nebo jako ochrana při hnízdění lovných ptáků. Odtud získal své další německé jméno, a to „Fasanbusch“ – bažantí keř. Vzhled a vlastnosti keře reflektuje i ruský název. Husté osazení plodů na výhonech, které jako by oblepovaly celé větve, vede k ruskému označení „oblepicha“.

Při dalším pátrání napříč jazyky by se jistě objevily další zajímavé názvy oranžového keře, nicméně i těch několik zde uvedených příkladů napovídá, jak všestrannou rostlinou rakytník řešetlákový je.