Jsou jednoduché, časově nenáročné a netradiční. Oceníte je i v podzimním období jako lehkou večeři nebo zdravou pochoutku dětem do školy. Dobrá pomazánka vždy přijde vhod!

Tvarohová pomazánka s mrkví a rakytníkem

K 100 g měkkého tvarohu a 100 g strouhaného tvrdého sýru přidáme 1 nastrouhanou mrkev, přidáme 3 lžíce rakytníkové šťávy s dužinou, trochu hrozinek a vanilkový cukr. Nakonec vše dokonale ušleháme.

Rakytníková pomazánka s dýní hokkaido

K 100 g měkkého tvarohu přidáme 1 lžičku rakytníkového oleje s dužinou, 3 lžičky nastrouhané, upečené dýně, nasekanou nať kopru nebo petržele a 4 rozmačkané stroužky česneku. Všechno důkladně promícháme, případně našleháme.

Pomazánka s rakytníkem, dýní hokkaido a žloutky

4 vajíčka uvaříme natvrdo. Žloutky utřeme s 40 g pomazánkového másla a 4 lžičkami rozmačkané pečené dýně. Přidáme 1 lžičku nasekané koprové natě a 2 lžičky rakytníkového oleje. Podle chuti osolíme a okořeníme. Vyšleháme a podáváme ozdobené nasekanými bílky a petrželovou natí.

Rakytník je sice vizuálně krásná a svěží rostlina, ale když se podíváte blíže, zjistíte, že má nepříjemně dlouhé trny. Navíc se velmi těžko sbírají její syté oranžové plody – při snaze je utrhnout se vám muže velmi lehce stát, že vám prasknou mezi prsty. Proto se plody sbírají i s větvemi, které s následně mrazí a plody se získávají střesením, právě z důvodu, aby se nepoškodila jejich struktura.

Rakytníkové keře můžou mít různou výšku, tvar i odlišnou životnost. Délka jejich života závisí na podnebí a klimatických podmínkách prostředí, kde rostou. Rakytník, který se nachází na jihu, získává bujný až stromovitý vzrůst a dosahuje výšky až 15 m, někdy dokonce až 18 m. Vytváří kmen s průměrem 30 cm, ale v sibiřských porostech se nachází jen v podobě nevelkých keříků. V Tuvinské oblasti dosahuje délka života samičích rostlin 15 let a málokdy až 20 let. Samčí keře žijí déle a mají mohutnější vzrůst. Keře se dožívají i 32 let s průměrem kmenu 8 – 18 cm.

Velká životnost a nárůst dřevní hmoty některých původních populací rakytníkových porostů můžou být vodítkem pro získání rostlin rakytníku jako energetické suroviny. Jakmile jsou rostliny přenesené do příznivějšího, evropského klimatu, zvětší se jejich velikost až o 2,5 cm a prodlouží se jejich životnost. V této populaci je charakteristické, že se tu vyskytuje množství forem s velkými plody a značná část keřů je bez trnů.

Základní příčinou nízkého vzrůstu sibiřských rostlin rakytníku jsou surové podmínky prostředí severovýchodní hranice. Udivující je, že při malé výšce a krátké životnosti jsou keře rakytníku velmi produktivní, produkují velké a chutné plody a mají málo trnů. Ruští šlechtitelé v podmínkách moskevské oblasti udrželi keře z altajské oblasti v pásové výsadbě až 25 let, což značí, že keře rakytníku jsou schopné přežít při pravidelném ošetřování překvapivě dlouho.

Výborný a sladký pamlsek, který bude chutnat nejen vašim dětem. Navíc je zdravá a nenáročná na přípravu.

Těsto:  4 dl polohrubé mouky, 1 vajíčko, 1 lžička másla

Těsto připravíme smícháním másla, mouky s troškou vody a předem rozšlehaným vajíčkem. Potom těsto vypracujeme tak, aby mělo hladkou konzistenci. Vyválíme ho na 2 mm a postupně z něho vykrajujeme kolečka.

Náplň: 0,5 kg zralých plodů rakytníku, 7 lžic moučkového cukru, sůl, vanilkový cukr

Umyté a suché plody rakytníku ukládáme na vykrojená kolečka z těsta a zasypáváme cukrem. Těsto zabalíme do tvaru taštiček, které vaříme v osolené vodě. Uvařené taštičky servírujeme posypané směsí moučkového a vanilkového cukru, můžeme polít rozpuštěným máslem, smetanou nebo jogurtem.

Proces nakládání se spoléhá na konzervační účinky kyselin (působení kyseliny octové a nízkého pH). Jen v obdobných podmínkách se zachovává původní obsah účinných látek, zejména vitamínů.

Tuto zdravou pochoutku si můžete vyrobit do zásoby, na podzim a v zimních měsících jakoby jste ji našli. Je to pravá přírodní, multivitamínová bomba pro vaši imunitu.

Zralé a pevné plody rakytníku plníme do zavařovacích sklenic. Nálev připravujeme z 0,45 l vody, 100 ml jablečného octa, 0,4 kg cukru, 5 ks nového koření, kousku skořice, 5 ks hřebíčku. Koření vložíme do sklenic. Teplota nálevu při plnění sklenic má být 80°C. Dobře utěsněné a uzavřené sklenice pasterizujeme ve vodě při 100 °C. Ve sklenicích by měla být teplota varu dodržená alespoň 3 – 4 minuty.

Vylisovanou štávu z rakytníku smícháme s cukrem v poměru 1 : 1 a vaříme při teplotě zhruba 80 °C až do rozpuštění cukru. Rozléváme do sklenic a pasterizujeme 10 minut. Potom sklenice těsně uzavřeme a obrátíme dnem vzhůru. Čerstvou šťávu z rakytníku můžeme také konzervovat bez tepelné sterilizace.

Šťávu smísíme při poměru 1 : 1 s cukrem tak, že šťávu i cukr dáme do mixeru, na 1 litr směsi přidáme 1–2 balíčky Pektogelu a vše mixerem homogenizujeme. Tuto směs nalijeme do sklenic, a když vytuhne, dáme na povrch 1–2 lžíce pískového cukru. Sklenice uzavřeme celofánem. Takto, konzervován cukrem, vydrží džem kvalitní celý rok.