Podmínky pro pěstování rakytníku

Podle výskytu rakytníku na březích řek a moří ve štěrkovitých a písečných nánosech a ve vysokých horách by se mohlo zdát, že to je pro rakytník ideální prostředí. Rakytník v těchto, na živiny chudých podmínkách málo plodí. Rakytník je světlomilná rostlina a byl do těchto okrajových vegetačních podmínek vytlačen vysokými keři a stromy, hlavně jehličnany. Jestliže je rakytník vysazen ve stínu, tak špatně roste, neplodí a postupně uhyne. Nikdy neroste pod stromy a ve stínu a také neroste v bažinách a těžkých a zamokřených půdách.

Rakytník nejlépe roste a plodí v půdách bohatých humusem, minerálními látkami, hlavně fosforem a draslem a dostatečně zásobených vodou, ale je přizpůsoben i mělkým a chudým písčitým půdám. Při výsadbě do takových podmínek potřebuje pouze nutnou závlahu pro zakořenění. Potom je schopen odolávat i velkému suchu a přinášet i přiměřenou úrodu.

Optimální půda pro rakytník by měla být lehká, písčitá, s humusem, obsahem fosforu, draslíku, vápníku a hořčíku. Půda by měla mít i dostatek vláhy pro zakořenění vysazených rostlin, aby kořeny nezaschly. Rostliny musí po výsadbě dobře zakořenit, zakotvit v půdě, a potom jsou schopné přežít i velké sucho. 

Rakytník se vysazuje na jaře, asi v červnu. V prvním roce je dobré rostliny přihnojit dusíkatými hnojivy, v dalších 3 až 4 letech je dobré hnojení opakovat a k dusíkatým přidat ještě hnojjiva fosforečná a draselná.